Prolog - male ulozky

Napsal: David

Sada malych uloh z Prologu i s resenim. Vyborne pro pripravu na zkousku z neproceduralniho programovani.

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% Male ulohy Prolog %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

%% 1. SPIRALA MATICE %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

% Matici m*a muzeme reprezentovat jako seznam (delky m) radkovych seznamu
% (delek a) jejich prvku. Sestavte predikat otoc(+Mat,-OtMat), ktery otoci
% takto reprezentovanou matici o 90 stupnu proti smeru hodinovych rucicek.
% Na jeho zaklade sestavte predikat spirala(+Mat,-Sez), ktery "oloupa seznam
% z matice Mat do seznamu Sez". Postupujte pitom z leveho horniho rohu
% po smeru hodinovych rucicek.

% otoc(+Mat,-OtMat)
otoc(Mat,OtMat):-
otocAk(Mat,[],OtMat).

% getLine(+Mat,-Line,-NewMat)
getLine([],[],[]).
getLine([[Head|Tail]|MatTail],[Head|TailLine],[Tail|NewMatTail]):-
getLine(MatTail,TailLine,NewMatTail).

% otocAk(+Mat,+Ak,OtMat)
otocAk([],Ak,Ak).
otocAk([[]|_],Ak,Ak).
otocAk(Mat1,Ak,OtMat):-
getLine(Mat1,Line,NewMat1),
append([Line],Ak,NewAk),
otocAk(NewMat1,NewAk,OtMat).


% spirala(+Mat,-Sez)
spirala(Mat,Sez):-
spiralaAk(Mat,[],Sez).

% spiralaAk(+Mat,+Ak,-Sez)
spiralaAk([],Ak,Ak).
spiralaAk([Head|Tail],Ak,Sez):-
append(Ak,Head,NewAk),
otoc(Tail,NewMat),
spiralaAk(NewMat,NewAk,Sez).


% testy

sm_t1:-otoc([[1,2],[3,4],[5,6]],X), write(X).
sm_t2:-otoc([[1,2,3,4,5],[a,b,c,d,e],[x1,x2,x3,x4,x5]],X), write(X).
sm_t3:-spirala([[1,2,3],[4,5,6],[7,8,9]],X), write(X).
sm_t4:-spirala([[1,2,3,4],[5,6,7,8],[9,a,b,c]],X), write(X).
sm_t5:-spirala([[1,2,3],[4,5,6],[7,8,9],[a,b,c],[d,e,f]],X), write(X).




%% 2. TAUTOLOGY CHECKER %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

% Sestavte predikat taut(+Formule), ktery pokud je Formule spravne utvorena
% formule vyrokov�o poctu:
% [spojky unarni: ~ (negace),
%  spojky binarni: & (konjunkce), # (disjunkce), => (implikace)
%  s obvyklymi prioritami, zavorky pro zmenu poradi vyhodnocovani,
%  vyrokove promenne - mala pismena]
% uspeje prave kdyz je tato formule tautologii (tautologie je formule, ktera
% nabyva hodnoty true nezavisle na ohodnoceni elementarnich formuli, ktere
% obsahuje).
% Napiste i predikaty, ktere zajisti pouziti prislusnych spojek jako
% operatoru.

% reseni s promennymi jako malymi pismenky nezname
% naznak reseni (=nefunkcni) s velkymi pismenky nasleduje
% pod nim v komentari jeste cizi tautology checker s jinou syntaxi

% taut(+Formule)
taut(Formule):-                         % formule je tautologie prave tehdy,
\+ sat(~(Formule)).                     % kdyz jeji negace neni splnitelna

sat(Formule):-                          % formule je splnitelna prave tehdy,
eval(Formule,1).                      % nejaka kombinace vede na 1

:-op(100,yfx,'=>').
:-op(200,yfx,'#').
:-op(300,yfx,'&').
:-op(400,fx,'~').

eval(V,V):-                             % vyhodnot promennou
var(V),
!,
evalute(V).

eval(V,V):-                             % ohodnot konstatny
evalute(V),
!.

eval(~E,R):-                            % vyhodnot negaci
!,
eval(E,V),
(
  (V=0,R=1)
  ;
  (V=1,R=0)
).

eval(A&B,R):-                           % ohodnot binarni operatory
!,
eval(A,Av),                           % vyhodnoceni podvyrazu nalevo
eval(B,Bv),                           % vyhodnoceni podvyrazu napravo
and(Av,Bv,R).                         % pouziti operatoru

eval(A#B,R):-                           % ohodnot binarni operatory
!,
eval(A,Av),                           % vyhodnoceni podvyrazu nalevo
eval(B,Bv),                           % vyhodnoceni podvyrazu napravo
and(Av,Bv,R).                         % pouziti operatoru
              
eval(A=>B,R):-                          % ohodnot binarni operatory
!,
eval(A,Av),                           % vyhodnoceni podvyrazu nalevo
eval(B,Bv),                           % vyhodnoceni podvyrazu napravo
imp(Av,Bv,R).                         % pouziti operatoru

% evalute udava mozne hodnoty promenne
evalute(0).
evalute(1).

% operatory
and(0,_,0):- !.
and(_,0,0):- !.
and(1,1,1):- !.

or(0,0,0).
or(1,_,1):-  !.
or(_,1,1):-  !.

imp(0,_,1):- !.
imp(1,V,V):- !.


% TAUTOLOGY CHECKER by Robert F. Staerk
%
% list([]).
% list([X|L]) :- list(L).
%
% member(X,[X|L]).
% member(X,[Y|L]) :- member(X,L).
%
% formula(p(X)).
% formula(neg(A)) :- formula(A).
% formula(and(A,B)) :- formula(A), formula(B).
% formula(or(A,B)) :- formula(A), formula(B).
%
% literal(p(X)).
% literal(neg(p(X))).
%
% literal_list([]).
% literal_list([A|I]) :-
%         literal(A),
%         literal_list(I).
%
% interpretation(I) :- literal_list(I), not incon(I).
%
% incon(I) :- member(p(X),I), member(neg(p(X)),I).
%
% valid(A) :- not satisfiable(neg(A)).
%
% satisfiable(A) :- true(A,[],I).
%
% true(p(X),I,[p(X)|I]) :- not member(neg(p(X)),I).
% true(neg(A),I,J) :- false(A,I,J).
% true(and(A,B),I,K) :- true(A,I,J), true(B,J,K).
% true(or(A,B),I,J) :- true(A,I,J).
% true(or(A,B),I,J) :- true(B,I,J).
%
% false(p(X),I,[neg(p(X))|I]) :- not member(p(X),I).
% false(neg(A),I,J) :- true(A,I,J).
% false(and(A,B),I,J) :- false(A,I,J).
% false(and(A,B),I,J) :- false(B,I,J).
% false(or(A,B),I,K) :- false(A,I,J), false(B,J,K).
%
% eval(p(X),I,1) :- member(p(X),I).
% eval(p(X),I,0) :- member(neg(p(X)),I).
% eval(neg(A),I,1) :- eval(A,I,0).
% eval(neg(A),I,0) :- eval(A,I,1).
% eval(and(A,B),I,1) :- eval(A,I,1), eval(B,I,1).
% eval(and(A,B),I,0) :- eval(A,I,0).
% eval(and(A,B),I,0) :- eval(B,I,0).
% eval(or(A,B),I,1) :- eval(A,I,1).
% eval(or(A,B),I,1) :- eval(B,I,1).
% eval(or(A,B),I,0) :- eval(A,I,0), eval(B,I,0).
%
% defined(p(X),I) :- member(p(X),I).
% defined(p(X),I) :- member(neg(p(X)),I).
% defined(neg(A),I) :- defined(A,I).
% defined(and(A,B),I) :- defined(A,I), defined(B,I).
% defined(or(A,B),I) :- defined(A,I), defined(B,I).




%% 3. NEZAVISLA MNOZINA %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

% Je dan graf G=(V,E). Najdete libovolnou maximalni nezavislou mnozinu W.
% Nezavisla mnozina je takova podmnozina V, ze zadne jeji dva vrcholy nejsou
% spojeny hranou. Pozadavek maximality se nevztahuje na G, ale na W - tj.
% W nelze zvetsit, ale v G muze existovat jina nezavisla mnozina W', ktera je
% vetsi.

% reprezentace dat - vertex(V), edge(U,V)

% edgeG(+A,+B) - splneno, pokud hrana A-B v G
edgeG(A,B):- edge(A,B) ; edge(B,A).

% noedgeG(+A,+B) - splneno neni-li hrana A-B v G
noedge(A,B):- \+ edgeG(A,B).

% is_vertex(+Vs,+V) - splneno, pokud Vs a take [V|Vs] nezavisle mnoziny
is_vertex([],_).                        % konec rekurze
is_vertex([Head|Tail],V):-              % prvek lze pridat do nezavisle mnoziny
noedge(Head,V),                       % pokud neexistuje hrana s hlavou
is_vertex(Tail,V).                    % a neexistuje hrana s prvkem v tele

% insetG(-IS) - IS je nezavisla mnozina G
insetG(IS):-
vertex(V),                            % vyber 1. vrchol do nezavisle mnoziny
insetG([V],IS).                       % utvor nezavislou mnozinu obsahujici
                                      % tento vrchol

% insetG(+Vs,-IS) nezavisla mnozina obsahujici vrcholy Vs
insetG(Vs,IS):-
vertex(U),                            % vyber vrchol
\+ member(U,Vs),                      % ktery jeste neni ve Vs
is_vertex(Vs,U),                      % pokud lze pridat
insetG([U|Vs],IS).                    % rekurze pro vetsi mnozinu
insetG(Vs,Vs).                          % jiz neslo pridat -> napln vystupni IS

% testovaci data

vertex(a).
vertex(b).
vertex(c).
vertex(d).
vertex(e).
vertex(f).
vertex(g).
vertex(h).

edge(a,b).
edge(a,c).
edge(a,f).
edge(b,g).
edge(c,d).
edge(c,e).
edge(c,g).
edge(d,e).

% testy
is_t1:-insetG(W),write(W).




%% 4. KARTEZSKY SOUCIN GRAFU %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%


% Jsou dany grafy G1=(V1,E1), G2=(V2,E2), vytvorte G=(V,E)=G1*G2, tedy E=V1*V2
% a ((u1,u2),(v1,v2)) in E, jestlize (u1,v1) in E1 a (u2,v2) in E2.

% priklad:
%
% G1=({a,b,c},{(a,b),(b,c)})                G2({1,2,3,4},{(1,2),(3,4)})
%
%       a                                       1 3
%       |                                       | |
%       b-c                                     2 4
%
%
% G=({a1,b1,c1,a2,b2,c2,a3,b3,c3,a4,b4,c4},{(a1,b2),(a2,b1),(b1,c2),(b2,c1),
%     (a3,b4),(a4,b3),(b3,c4),(b4,c3)})
%
%       a  * * * *
%           X   X
%       b  * * * *
%           X   X
%       c  * * * *
%
%          1 2 3 4
%

% reprezentace dat - vertexKP(G,V), edgeKP(G,U,V)

% edgeKPG(+G,?A,?B) - splneno, pokud hrana A-B v G
edgeKPG(G,A,B):- edgeKP(G,A,B) ; edgeKP(G,B,A).

% kp(+G1,+G2,-E) vrati hrany kartezskeho soucinu G1*G2, vrcholy jsou zrejme
kp(G1,G2,E):-
kp(G1,G2,[],E).

kp(G1,G2,KPE,E):-
edgeKPG(G1,U1,V1),
edgeKPG(G2,U2,V2),
\+ member(U1*U2-V1*V2,KPE),
\+ member(U1*V2-V1*U2,KPE),
append(KPE,[U1*U2-V1*V2],KPENew),
kp(G1,G2,KPENew,E).
kp(_,_,KPE,KPE).

% testovaci data

vertexKP(g1,a).
vertexKP(g1,b).
vertexKP(g1,c).
vertexKP(g2,x1).
vertexKP(g2,x2).
vertexKP(g2,x3).
vertexKP(g2,x4).

edgeKP(g1,a,b).
edgeKP(g1,b,c).
edgeKP(g2,x1,x2).
edgeKP(g2,x3,x4).

% testy
kp_t1:-kp(g1,g2,G),write(G).




%% 5. PREVOD N-ARNI -> BINARNI %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

% Sestavte funkci realizujici kanonickou reprezentaci obecneho stromu pomoci
% binarniho ("levy syn" = prvorozeny syn, "pravy syn" = mladsi bratr).


% reprezentace dat
%
% N-arni strom reprezentovan tN(Value,[Child]) nebo nilN
% binarni strom reprezentovan tB(Left,Value,Right) nebo nilB

% convNB(+TreeN,-TreeB) prevede N-arni strom na binarni

convNB(nilN,nilB).
convNB(TreeN,TreeB):-
convNBs([TreeN],TreeB).

convNBs([],nilB).
convNBs([tN(Value,[])],tB(nilB,Value,nilB)).

convNBs([tN(Value,Children)],tB(TreeB,Value,nilB)):-
convNBs(Children,TreeB).

convNBs([tN(Value,Children)|TNTail],tB(TreeB,Value,TreeB2)):-
convNBs(Children,TreeB),
convNBs(TNTail,TreeB2).


% testovaci stromy

treeN1(X):-
X=tN(10,
[
  tN(5,
  [
    tN(2,[]),
    tN(7,[])
  ]),
  tN(7,
  [
    tN(10,[])
  ]),
  tN(12,[]),
  tN(3,
  [
    tN(18,[]),
    tN(1,[]),
    tN(40,[])
  ])
]).

treeN2(X):-
X=tN(10,
[
  tN(5,
  [
    tN(4,[]),
    tN(1,[])
  ]),
  tN(7,[]),
  tN(2,[])
]).

% testy

cNB_t1:-treeN1(X),convNB(X,TB),write(TB).
cNB_t2:-treeN2(X),convNB(X,TB),write(TB).




%% 6. RIDKE POLYNOMY %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

% Naprogramujte soucin ridkych polynomu reprezentovanych jako seznam dvojic
% prv(Koef,Exp), kde Koef je nenulovy koeficient u exponentu Exp.


% predpokladame rostouci seznam v reprezentaci polynomu

% insP(+Tuple,+List,-List2) zaradi Tuple do Listu na spravnou pozici
insP(T,[],[T]).
insP(prv(K1,E1),[prv(K2,E2)|Tail],[prv(K1,E1),prv(K2,E2)|Tail]):-
E1 P(i) }
% tzn. k P=[3,2,1,4] je O=[0,1,2,0].
% Sestavte:
%  a) predikat, ktery k dane permutaci udela vektor inverzi
%  b) predikat, ktery k vektoru inverzi udela permutaci
%  c) predikat, ktery urci, zda vektor je vektor permutace.

% countGreater(+X,+List,-Gr) spocte, kolik prvku v List je vetsich nez X
countGreater(_,[],0).
countGreater(X,[Head|Tail],Gr):-
countGreater(X,Tail,Gr1),
(
  (Head>X,!,Gr is Gr1+1)
  ;
  (Gr is Gr1)
).

% genList(+List,+From,-NumList) vygeneruje posloupnost prirozenych cisel
% od From delky Listu
genList([],_,[]).                       % konec rekurze
genList([_|Tail],From,[From|TailN]):-   % pridej prvek do hlavy
From1 is From+1,                      % s prvkem o jedna vetsim
genList(Tail,From1,TailN).            % se zarekurzi

% cast a)
% permVi(+P,-O) udela z permutace vektor inverzi
permVi(P,O):-
permVi(P,[],O).                       % zavolej verzi s prazdnym akumulatorem

permVi([],_,[]).                        % konec rekurze
permVi([HeadP|TailP],Ak,[Gr|TailO]):-   % do hlavy
countGreater(HeadP,Ak,Gr),            % spocti pocet vetsich prvku v Ak
permVi(TailP,[HeadP|Ak],TailO).       % a rekurze pro zbytek

% cast b)
% viPerm(+O,-P) udela z vektoru inverzi permutaci
viPerm(O,P):-
genList(O,1,List),                    % vygeneruj seznam 1..len(O)
reverse(List,ListR),                  % otoc jej
reverse(O,OR),                        % otoc vstupni vektor
viPerm(OR,ListR,[],P).                % zavolej verzi s prazdnym akumulatorem

viPerm([],_,Ak,Ak).
viPerm([HeadO|TailO],List,Ak,P):-
nth0(HeadO,List,X),                   % najdi odpovidajici prvek
delete(List,X,ListNew),               % vyskrtni jej ze senzamu cisel
viPerm(TailO,ListNew,[X|Ak],P).       % pridej ho k Ak a rekurze pro zbytek

% cast c)
% isPerm(+P) je splnen, pokud P je permutace
isPerm(P):-
genList(P,1,List),                    % vygeneruj cisla 1..len(P)
isPerm(P,List).                       % zavolej rozsirenou verzi

isPerm([],[]).                          % konec rekurze - uspech
isPerm([HeadP|TailP],List):-
delete(List,HeadP,ListNew),           % odeber prvni prvek permutace z Listu
isPerm(TailP,ListNew).                % a rekurze pro zbytek

% testovaci permutace

vi_p1(X):-
X=[3,2,1,4].

vi_p2(X):-
X=[5,1,6,8,2,3,7,4].

vi_v1(X):-
X=[0,1,2,0].

vi_v2(X):-
X=[0,1,0,0,3,3,1,4].

% testy

vi_t1:-vi_p1(X),permVi(X,Y),write(Y).
vi_t2:-vi_p2(X),permVi(X,Y),write(Y).
vi_t3:-vi_v1(X),viPerm(X,Y),write(Y).
vi_t4:-vi_v2(X),viPerm(X,Y),write(Y).
vi_t5:-vi_p1(X),isPerm(X).
vi_t6:-vi_p2(X),isPerm(X).
vi_t7:-isPerm([1]).
vi_t8:-isPerm([1,2,9,8,4,1,6,3,5,7]).
vi_t9:-isPerm([2]).




%% 10. PREVOD REPREZENTACE PERMUTACE %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

% Napiste predikat k prevodu permutace reprezentovane vektorem na reprezentaci
% cykly (napr. [1,3,2,4] -> [[1],[3,2],[4]])

% genZero(+P,List) vytvori seznam nul dlouhy len(P)
genZero([],[]).                         % konec rekurze
genZero([_|Tail],[0|TailL]):-           % pridej nulu
genZero(Tail,TailL).                  % a generuj telo

% check(+X,+List,-NewList) zaskrtne (nastavi na 1) prvek na pozici X v List
check(1,[_|Tail],[1|Tail]).
check(X,[Head|Tail1],[Head|Tail2]):-
X1 is X-1,
check(X1,Tail1,Tail2).

% rpcOne(+VP,+Pos,+List,-NewLost,+OneCyk,-Cyk) projde jeden cyklus,
% ktery obsahuje prvek na pozici Pos v permutaci VP se seznamem pruchodu
% List aktualnim cyklem OneCyk
rpcOne(_,Pos,List,List,Cyk,Cyk):-
nth1(Pos,List,1),                     % konec rekurze pokud dany prvek
!.                                    % zaskrtnut

rpcOne(VP,Pos,List,NewList,OneCyk,Cyk):-
check(Pos,List,List2),                % zaskrtni navstiveny prvek
nth1(Pos,VP,X),                       % urci dalsi prvek
rpcOne(VP,X,List2,NewList,[X|OneCyk],Cyk).


% rpc(+VP,-Cyk) prevede vektor permutace na cykly
rpc(VP,Cyk):-
genZero(VP,ZeroList),                 % vygeneruj nulovy seznam
length(VP,VPLen),                     % zjisti delku vektoru
rpc(VP,1,VPLen,ZeroList,[],Cyk).      % a zavolej rozsirenou verzi predikatu

rpc(_,Pos,VPLen,_,Ak,Ak):-              % konec rekurze
Pos is VPLen+1.

rpc(VP,Pos,VPLen,List,Ak,Cyk):-
nth1(Pos,List,1),                     % pokud je prvek jiz hotov
!,
Pos1 is Pos+1,                        % jdi na nasledujici pozici
rpc(VP,Pos1,VPLen,List,Ak,Cyk).       % a rekurzi

rpc(VP,Pos,VPLen,List,Ak,Cyk):-
rpcOne(VP,Pos,List,NewList,[],NewCyk),% prvek neni hotov -> udelej cyklus
append(Ak,[NewCyk],NewAk),            % pridej cyklus do akumulatoru
Pos1 is Pos+1,                        % jdi na nasledujici pozici
rpc(VP,Pos1,VPLen,NewList,NewAk,Cyk). % a rekurzi

% testovaci permutace

rpc_p1(X):-
X=[1,3,2,4].

rpc_p2(X):-
X=[3,2,1,4].

rpc_p3(X):-
X=[5,1,6,8,2,3,7,4].


% testy

rpc_t1:-rpc_p1(X),rpc(X,Y),write(Y).
rpc_t2:-rpc_p2(X),rpc(X,Y),write(Y).
rpc_t3:-rpc_p3(X),rpc(X,Y),write(Y).




%% 11. POCET INVERSI %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

% Sestavte predikat inv(+Sez,-PocInv), ktery spocte, kolik inverzi obsahuje
% vstupni seznam cisel Sez. Inverze je dvojice A,B, kde AHead,
!,
CntNew is CntStart+1,
gtCnt(X,Tail,CntNew,Cnt).

gtCnt(X,[_|Tail],CntStart,Cnt):-
gtCnt(X,Tail,CntStart,Cnt).

% inv(+Sez,-PocInv)
inv(Sez,PocInv):-
inv(Sez,0,PocInv).

inv([],Cnt,Cnt).
inv([HeadSez|TailSez],Cnt,PocInv):-
gtCnt(HeadSez,TailSez,Cnt,CntNew),
inv(TailSez,CntNew,PocInv).


% testy

pi_t1:-inv([1,3,2],X),write(X).
pi_t2:-inv([1,2,3,4,5],X),write(X).
pi_t3:-inv([6,1,8,2,9,60,12,3],X),write(X).

%% THE END %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Krok paty - 4 in 1 (4 urady v 1 den) a bonus

Napsal: David

K dokonceni inicializace zivnostnika zbyvalo dojit si na zivnostensky urad pro zivnostenske listy, dojit na financni urad k registraci, ohlasit se ve zdravotni pojistovne a informovat socialni spravu. V pondeli maji vsude otevreno, idealni den pro uradovani. V pul devate rano jsem vyrazil z domu na mistni urad a na zivnostenskem oboru jsem dostal vsechny ctyri pozadovane zivnostenske listy. Ke kazde byla kopie, kterou jsem mel podepsat, ta se na urade ulozi. S zivnostenskeho uradu odejdete s vlastnim IC.

Dalsim krokem byl financni urad. Seznam uradu v praze je zde http://www.statnisprava.cz/ebe/adresar.nsf/i/financniurady?opendocument&:011. Ja jsem jiz v pul desate byl na metru Ceskomoravska, kde sidli prislusny financni urad pro Prahu 9. Nejprve k informacim pro formular a pak vyplnit polozky, kterymi si je clovek jisty. S ostatnimi vam pomohou u okynka. K tomu se dostanete pres znamy klientsky system. Na urade byla spousta lidi, ale pro registraci jsme se se za cele dopoledne vystridali asi jen ctyri. Zbytek samozrejme podaval danova priznani. Pani u prepazky byla prijemna, poradila se vsim, neco i vysvetlila a nakonec jsme uspesne podali registraci. Take jsem ziskal kontakt na poradkyni, za kterou jsem ihned zasel pro dalsi informace. Taky pomerne prijemna schuzka, zde se vsak vyskytl prvni problem. Pri registraci jsem napsal, ze chci byt platcem DPH, avsak po konzultaci s poradkyni jsme to nasledni s pani u prepazky vyskrtnuli, pry jsou s tim jen problemy a hlavne se to udajne nevyplati pro zivnostniky s prijmy do milionu rocne. Jeste jsem pochytil nejake nove informace o danich a ucetnictvi. Prvni dva roky ma zivnostnik moznost dat 50% prijmu do nakladu. To znamena, ze skutecne naklady nepocitate, nemusite je dokladat a v danovem priznani akorat napisete 50% prijmu. Zrejme se to vetsine zivnostniku vyplati. Presto mate i moznost naklady vest neprocentualne a dokladat vsechny naklady, ktere za uplynuly rok mate. V takovem pripade jiz ale zakon uklada vest podvojne ucetnictvi. Jak je to v dalsich letech zatim nevim a snad to ani nema smysl nyni zjistovat, je pred volbami ... Takze budeme psat pouze zisky a v danovem priznani nakonec vypiseme 50% jako naklady. Jednoduse to znamena, ze pro prvni dva roky podnikani mame polovicni dane. A take v prvnich dvou letech neplatime minimalni dan. Pokud mame stale po dvou letech nizke prijmy a tudiz nizky danovy zaklad, je tento prijem navysen na zaklad minimalni dane tj. na zaklad 107 000 Kc. Dalsim poznatkem je, ze danove priznani je treba podavat i v pripade, ze prijmy nebyli zadne. Z financniho uradu odejdete s vlastnim DIC. Jeste bych mohl upozornit, ze ve formulari lze vyplnit bankovni ucet, ktery je pouzivan k platebni komunikaci s timto uradem. Ale uznaji vam vyplneni teto polozky pouze pokud mate doklad o zalozeni toho uctu, jehoz cislo uvadite. Takovy doklad jsem nemel, ale nastesti jsem mel karticku s cislem uctu, kterou si pani u prepazky okopirovala a pote, co jsem k teto kopii pripsal prohlaseni, ze se jedna o muj ucet, ktery budu pouzivat k podnikani, mi ucet uznala.

Nasledovala navsteva zdravotni pojistovny. Ja jsem jako student zapsan u OZP, tudiz jsem navstivil jejich pobocku a ihned schytal pripominku, ze jsem pred lety nenahlasil zmenu bydliste. Takove zmeny ma pojistenec hlasit do osmi dnu. Takze na to pozor, vsechny dnes zminene urady maji nejakou lhutu na nahlaseni zmeny udaju, ktere shromazduji. Jinak v pojistovne vyplnite formular, kde je dulezite uvest, ze jste student, a ze vase vydelecna cinnost ma tudiz vedlejsi charakter. V takovem pripade vam totiz stat jako studentovi stale hradi zakladni pojisteni. Kazdy rok po odevzdani danoveho priznani je treba podat prehled o prijmech na pojistovnu a dostanete vymerenou castku, kterou je treba doplatit v zavislosti na vasich prijmech. Z teto castky ale jako student mate zakladni sazbu hrazenou, coz znamena, ze pokud vas prijem nebude prilis velky, nebudete platit navic nic. Nakonec mi pani na prepazce poslala postou novou karticku, ale nevim jestli to neni tim, ze ta moje aktualni je jiz 10 let prosla.

Jako bonus jsem zasel na Narodni tridu na obed, protoze jiz byla jedna odpoledne. Potom jeste za notarem v sousedni ulici, aby mi (odborne) zkopiroval vsechny nove dokumenty. Jeden papir za 30 Kc bez DPH. Preci jen je lepsi si udelat kopie pro pripad, ze by se s originalem neco prihodilo.

Zbyvala socialni sprava. Seznam uradu je zde http://www.statnisprava.cz/ebe/adresar.nsf/i/spravasocialnihozabezpeceni?opendocument&:011. Pro Prahu 9 se urad nachazi na Proseku. Tam cekal opet formular, ale pani u prepazky chtela take kopii zivnostenskeho listu, protoze se pry ale rozbila kopirka, nemohla si ji udelat sama. Nastesti doporucila kopirku v nedaleke trafice, kopie za 2,50. Pote jiz bylo vse bez komplikaci, na urade bylo jen nekolik malo lidi a vse slo pomerne rychle. Dulezita vec je, ze podobne jako pro pojistovnu musite pro socialni spravu vyplnit kazdy rok po danovem priznani i prehled o prijmech. Ve formulari je opet treba vyplnit, ze jste hlavne student a podnikatel az na druhem miste. Aby vam toto proslo, musite kazdy rok dolozit, ze jste student. Stacilo i pul roku stare (ze zacatku zimniho semestru) potvrzeni o studiu. Na tomto urade obdrzite variabilni symbol, ktery slouzi k vasi komunikaci s timto uradem a platbam na jeho ucet.

Nasledovala hodinova cesta domu a kratce po pate odpoledni jsem jiz byl doma. Na sve nove IC a DIC jsem ihned koupil domenu a hosting pro prezentaci. A muzeme zacit vydelavat.

Krok ctvrty - ohlaseni zivnosti

Napsal: David

S vyplnenymi formulari (jeden za kazdou zivnost) a vypisem z rejstriku trestu je treba zajit zivnost ohlasit na prislusny zivnostensky urad - http://www.statnisprava.cz/ebe/adresar.nsf/i/zivnostenskeurady. Nezapomente si s sebou vzit 1000 Kc za kazdou zivnost, kterou chcete ohlasit. Me na urade cekala velmi prijemna pani, ktera se ihned dala do prace. Zrejme nepovinne muzete poskytnout k okopirovani obcansky prukaz. Ja jsem prukaz poskytl, protoze v tom nevidim zadny problem. Potom pani nahledla do formularu a upozornila na par drobnosti, ktere jsem vyplnil neumyslne v jinem smyslu nez bylo zadouci. Konkretne na formulari jsem nemel vyplnit provozovnu, protoze provozovnu na dane zivnosti neni treba stanovit. S provozovnou by pak byly akorat potize (napr. nutnost provozovnu oznacit atp.). Dale pokud chcete zivnost zridit co nejdrive, nevyplnujte datum zahajeni provozovani zivnosti. Pokud neni policko vyplnene, je za datum zahajeni provozovani zivnosti povazovano datum podani zivnosti (ne datum vystaveni nebo prevzeti zivnostenskeho listu), tj. v mem pripade 13.03.2006. Po oprave techto nedostatku jdete zaplatit statu do kasicky, dostanete potvrzení na jméno. Vzdy, pokud budete neco platit jako zivnostnik, musite mit potvrzeni na jmeno, protoze bez jmena nelze takove potvrzeni uznat. Celkem tato procedura na urade, kde nikdo prede mnou nebyl, trvala asi 15 minut a vse probehlo prijemne a bez problemu. Zivnostensky urad ma 15 dni na to, aby vystavil zivnostensky list nebo odmitnul jeho vydani kvuli nejake chybe v zadosti. Pani na urade se ale zeptala, kdy si chci pro list zajit a nabidla prvni moznost jiz 15.03.2006 tj. 2 dny. Ja si pro nej zajdu dalsi pondeli 20.03.2006.

Krok treti - vyber zivnosti

Napsal: David

Kazdy zivnostnik si musi vybrat obor(y), ve kterych se chce uplatnit. Seznam volnych zivnosti je k dispozici na adrese http://www.businessinfo.cz/... Ja jsem si vybral nasledujici ctyri:

• 77. Maloobchod provozovany mimo radne provozovny
• 94. Poskytovani software a poradenstvi v oblasti hardware a software
• 96. Zpracovani dat, sluzby databank, sprava siti
• 112. Poradani odbornych kurzu, skolenu a jinych vzdelavacich akci vcetne lektorske cinnosti

V uvedenem dokumentu jsou pomerne prehledne popsany obsahy jednotlivych zivnosti. Je vsak treba dobre vybirat, neb za kazdou vybranou zivnost se uctuje zrizovaci poplatek 1000 Kc.

Konzolove ps pro Windows / Console ps for Windows

Jazyk: C

Konsolova aplikace s jistotou funkcni pod Windows 2000 a Windows XP, umi vypsat seznam bezicich procesu, jejich PID, a vsechny TID co v nich bezi. Procesy lze vypsat i do 'stromecku', ze ktereho bude patrne, kdo je ci otec. Existujici procesy je mozno okamzite ukoncit. K dispozici je volba 'force', ktera umoznuje ukonceni i systemovych procesu (jako smss.exe, winlogon.exe apod.). Program umi zjistit prikazovou radku, se kterou byly danne procesy spusteny. Program nepouziva psapi ani toolhelp, misto toho vyuziva native api funkce.

Download: Zdrojak: ps.zip 11.87kB

Language: C

Console application for Windows (should run correctly at W2k and XP) that can print out the list of running processes including PID and all their TIDs. Output can be also formated into the the "tree" that shows who is whom parent. Runnning proceses can be terminated. There a "force" parameter to kill system processes (like smss.exe, winlogon.exe and so on). Program can show a command line that started any process. Program doesn't use psapi nor the toolhelp - instead of those it uses native api functinos.

Download: Source code: ps.zip 11.87kB